Bollinger Zástěra pro someliéry

Bollinger se stal nedílnou součástí filmů s Jamesem Bondem. Jistě si vzpomenete, jak Bond vždy klidným hlasem pronese - šampaňské prosím - a na scénu "přichází" Bollinger.

Díky propojení s rodinou větví Villermontů sahá historie rodiny Bollinger v oblasti Champagne do 17. století. V této době už tato rodina vlastnila vinice v Aÿ a Cuis. V roce 1829 došlo v historickém městě Aÿ Atanasem de Villermont a Jacquesem Bollingerem k založení šampaňského domu. Již od počátku nebyla tato firma pouze výrobcem šampaňského, ale zároveň i pěstitelem vinné révy na nejlepších vinicích. S rostoucími požadavky na velké množství kvalitních hroznů následovalo zakoupení dalších vinic. Ve vlastnictví Bollingeru tak skončily některé z vybraných „cru“ v Louvois, Bouzy, Tauxiéres, Verzenay, Grauves, Bisseuil, Champvoisy, Passy-Grigny. Jako zatím poslední byly zakoupeny pozemky ve Vertus a Epernay. Tato expanze a získání celosvětové reputace bylo zákonitě spojeno s modernizací a rozšiřováním výroby. Od roku 1918 tak zakladatelův vnuk Jacques Bollinger postavil nové budovy a rozšířil sklepy. Jeho úsilí však bylo ukončeno předčasnou smrtí v roce 1941. Pokračování tak spočinulo na bedrech jeho ženy Lily, která se tohoto úkolu chopila s obrovským odhodláním a úsilím. Dokázala v programu svého zesnulého muže pokračovat nejen během těžkého válečného období, ale také v dalších třiceti letech a stala se tak legendou nejen v rodině Bollingerů, ale i v celé oblasti Champagne. Společnost zůstává nadále nezávislou a její firemní know-how je předáváno z generace na generaci. Od roku 1994 je firma řízena Ghislainem de Montgolfierem, což je zakladatelův pra-pravnuk. V současnosti Bollinger obhospodařuje 151 hektarů vinic, nacházejících se v klasifikaci grand cru nebo premier cru. Díky tomuto množství je Bollinger jedním z mála domů, který dokáže své požadavky na hrozny ze 70 % uspokojit svojí vlastní produkcí. Na vinicích dominuje Pinot noir, který je zároveň dominantním ve vyráběných směsích a určuje tak styl a charakter Bollingeru. Dále se zde pěstuje Chardonnay a Meunier. Při lisování hroznů si Bollinger ponechává pouze šťávy z prvního lisování, tzv. cuvée. Výsledky druhého lisování, tzv. taille jsou odprodány. Výjimkou tvoří taille z Chardonnay, které je v případě velmi dobrého ročníku uchováno. První fermentace probíhá oddělené pro jednotlivé crus a odrůdy. V průměrných nebo špatných ročnících, kdy je víno křehké a je potřeba mít nad fermentací lepší kontrolu, většina vín kvasí v malých nerezových tancích s kontrolovanou teplotou. Naproti tomu při dobré nebo výborné sklizni se k tomuto účelu používají dubové nádoby o obsahu 205, 225 a 400 litrů. Tyto nádoby jsou již dostatečně staré, aby víno neovlivnily dubovým aroma či taniny a zůstalo pouze přírodní aroma a chutě vína. Jako málokterý producent šampaňského produkuje Bollinger pouze dvě rozdílné směsi: Special Cuvée a Grande Année. První z nich je klasickou verzí šampaňského nejvyšší kvality vyráběné z variací hroznů, převážně Pinotu noir (okolo 60 %). Naproti tomu směs Grand Année se vyrábí pouze ve velmi dobrých ročnících z Pinotu noir (65-70 %) a Chardonnay. Nejvyšší verzí šampaňského je pak Bollinger R.D. (recently disgorged = nedávno degoržované), což je Grand Année, které prochází mnohem delším zráním v místních sklepeních. Tato prodloužená doba na kalech se pohybuje mezi 8 -25 roky. Grand Année se vyrábí také ve verzi Rosé, vznikající přidáním červeného vína z vinice Cote aux Enfants, čímž šampaňské získá tělnatost a ovocnost. Posledním Bollingerem produkovaných šampaňským je Vignes à la Française, což je čistý Pinot noir vyráběný ve starých dubových nádobách z hroznů pocházejících ze třech jedinečných parcel v okolí Aÿ a Bouzy, jejichž keře jako zázrakem unikly zkáze, při které phylloxera zničila všechny vinice v oblasti Champagne.