Krug Clos d´Ambonnay 2006 (0,75l) v dárkové krabičce

Pátá edice Blanc de Noirs Brut Clos d´Ambonnay vyjadřuje báječný a jedinečný výraz hroznů odrůdy Pinot Noir, které se urodily na vinohradě o rozloze 0.65ha a jehož půdní skladbu tvoří hlavně hluboká vrstva měkkého vápence.

Všechny lahve jsou očíslované.

HISTORIE: Šampaňská viniční usedlost Krug vznikla v roce 1843. Jejím zakladatelem byl Jean-Joseph Krug, narozený v Mainzu (Mohuč), který získal francouzské občanství v roce 1848.

Jeho syn Paul již prodával lahev žádaného Krugu „Privátní Cuvée“ v Anglii, v roce 1880, za 6 šilinků a tato cena každým rokem významně stoupala.

Vedení společnosti převzal Paulův syn Joseph II. Ten byl vtažen do víru „Grande Guerre“ a zajat v průběhu Ardenské bitvy. Během jeho vynucené nepřítomnosti Josefova manželka Jeanne dohlížela na výrobu historického ročníku Krug 1915, sceleného exkluzivně z odrůd Pinot Noir a Pinot Meunier, neboť hrozny odrůdy Chardonnay nebylo možné dopravit z Côte des Blancs do sídla společnosti v Remeši.

V roce 1935 začal Paul, syn Josefa, spolupracovat se svým otcem a bratrancem Jeanem Seydouxem, ve vedení společnosti.

Paul se stal generální ředitelem Krugu v roce 1941 a uvedl společnost do nové vývojové fáze.

Uvědomil si, že k zabezpečení potřeb množství a kvality hroznů pro výrobu vína, potřebuje nutně vlastnit vinohrady.

Proto, mezi lety 1970-72, kupuje celkem15,87ha vinic klasifikovaných 100% výše ceny hroznů (Grand Cru) a Clos Tarin (1,87ha), které se po několika letech stane slavnou parcelou v Clos du Mesnil.

V současnosti vlastní Krug celkem 21ha vinohradů, všechny nesou označení Grand Crus.

Kvasící proces jednotlivých cuvées probíhá v malých dubových sudech o obsahu 205 L. Lahvové vyzrávání vína ve vodorovné poloze a před odkalením, probíhá v průměru po dobu 6 let, ale je rozdílné každým rokem, neboť v momentě komercializace musí jeho senzorický výraz dokonale odpovídat kvalitě a „stylu Krug“.
Rezervní vína jsou uchovávána v ocelových kádích o obsahu 40hl.

Krug neprovádí automaticky jablečně mléčnou fermentaci. Ta může probíhat spontánně v sudech nebo, vzhledem dlouhodobému vyzrávání vína v lahvích, po dokončení druhotného kvašení.