Šampaňské má stejně jako například tichá vína svoji růžovou variantu, ale proces výroby je od vín zcela odlišný. Vzhledem k tomu, že každý krok výroby šampaňského je opředen přísnými pravidly AOC (Appellation d'Origine Controlée), tak vás asi nepřekvapí, že i růžové šampíčko má jen tři povolené způsoby výroby.
Míchání
Co vás ale překvapit může je fakt, že jeden z nich je míchání či assemblage. Konkrétně přimíchání tichého červeného vína do bílého. Věc, která je u tichých vín zcela zakázaná.
Šampaňské se vyrábí ze tří odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Meunier. Poslední dvě jsou červené, ale když se hrozny lisují, dělá se proces tak opatrně, že je výsledkem bílá šťáva. Slupky, které mají červený pigment, se z hroznů odstraní tak rychle, že nestihnou obarvit bílý vnitřek hroznů. Proto také může vzniknout Blanc de Noirs (bílé šampaňské z červených hroznů). To se ale neřadí mezi rosé. Protože jednoduše není růžové.
Vinaři z části červených hroznů vyrobí červené víno, které pak přimíchávají k šumivému vínu tak, aby vznikla komplexní chuť a krásná lososová barva. Procento červeného vína v růžovém šampaňském se nejčastěji pohybuje kolem 15 %. Rosé je tak svěží a neobsahuje tolik taninů.
První šampaňské touto metodou vyrobil dům Veuve Clicqout Ponsardin v roce 1818. A do teď tato metoda pro výrobu rosé v Champagni převažuje.
Macerace
Druhou metodou a pravděpodobně velmi známou je macerace. Jedná se totiž o běžnou metodu, kdy se hrozny i se slupkami ještě před lisováním nechávají macerovat než dosáhnou kýžené barvy (většinou po dobu 48 až 72 hodin, záleží na roku a sklizni).
Výsledné rosé je v chuti bohatší na třísloviny (vzhledem k výrobě obsahuje více taninů) a barvou bývá sytější, více do červena, je zkrátka specifické. Typickým příkladem může být třeba Laurent Perrier Brut Rosé či Louis Roederer.
První šampaňské vyrobeno macerací vyrobil v roce 1764 dům Ruinart a putovalo na Bavorský dvůr. Tato metoda je v Champagne dodnes vzácnější.
Krvácení
Třetí, alternativní metodou je takzvané krvácení. Tato morbidně znějící metoda bývá často zahrnuta do macerace či zcela opomíjena. Možná proto, že není tak běžná.
Jedná se o purističtější přístup, kdy se hrozny lehce stlačí, aby se narušila slupka, která dodává vínu barvu. Jedná se o krátký kontakt, kdy z vína vytéká barevná šťáva – proto metoda krvácení. Slupky se ale po procesu vyhodí, zkrátka, co vínu stihnou dát, to mu dají.
Víno má pak světlejší barvu, než to vyrobené čistě procesem macerace. Jestli na něj máte zálusk, hledejte takzvané Rosé de Saignée (Saignée = krvácení). Věříme, že objevíte něco nového.
Ale ať už je Rosé vyrobeno tak či onak, výsledek nám vždy vykouzlí úsměv na tváři. Nicméně pokud vám něco opravdu zachutná a chcete objevit něco podobného – způsob výroby může být u šampaňského další atribut, podle kterého vyhledávat.